
Samotné zahájení insolvenčního řízení neznamená, že dlužník přichází o všechna oprávnění ke svému majetku. Zákon však omezuje jeho nakládání s majetkovou podstatou i s majetkem, který do ní může náležet. Prodej bytu nebo domu proto nepodepisujte bez prověření podmínek konkrétního řízení. Porušení omezení může vést k vydání plnění do majetkové podstaty a ohrozit oddlužení.
Co ověřit před podpisem kupní smlouvy?
- V insolvenčním rejstříku vyhledejte své řízení a přečtěte si poslední rozhodnutí soudu. Zjistěte, zda soud rozhodl o úpadku a jaký způsob jeho řešení povolil nebo schválil.
- Před podpisem kontaktujte insolvenčního správce, pokud jej soud ustanovil. Pokud správce ještě nemáte, obraťte se na odbornou dluhovou poradnu nebo advokáta.
- Prověřte, zda nemovitost patří nebo může patřit do majetkové podstaty, zda zajišťuje pohledávku a zda ji soud určil ke zpeněžení. Nechte si vysvětlit, kdo má právo jednat a jaké souhlasy či pokyny potřebuje.
- Zkontrolujte také zápisy v katastru a případná exekuční omezení. Samotná dohoda s kupujícím potřebné souhlasy nenahrazuje.
Kdo může s nemovitostí v insolvenci nakládat?
Do rozhodnutí o úpadku i v období před rozhodnutím o způsobu jeho řešení má dispoziční oprávnění zpravidla dlužník. To ale neznamená volnost při prodeji. Od vzniku účinků zahájení řízení mu § 111 insolvenčního zákona zakazuje zejména podstatné změny majetku a jeho nezanedbatelné zmenšení, pokud nejde o zákonnou výjimku nebo soud nerozhodne jinak. Prodej v rozporu s těmito omezeními je vůči věřitelům neúčinný, ledaže si dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu. Pouhé svolení správce tento souhlas nenahrazuje.
Neúčinnost a neplatnost mají odlišné následky. Neúčinnost sama o sobě neruší platnost smlouvy, ale umožňuje požadovat vydání dlužníkova plnění do majetkové podstaty, případně rovnocennou náhradu. Neplatnost může vzniknout z jiného právního důvodu. Nelze ji automaticky dovozovat jen z toho, že správce o prodeji nevěděl.
Po prohlášení konkursu přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou na správce. Dlužníkova jednání týkající se tohoto majetku jsou pak vůči věřitelům neúčinná ze zákona. Při reorganizaci naopak zpravidla jedná dlužník, ovšem v mezích zákona a rozhodnutí soudu.
U oddlužení je nutné rozlišovat jeho povolení a schválení i zvolený způsob. Po povolení oddlužení zůstává osobou s dispozičními oprávněními zpravidla dlužník, nadále však platí příslušná omezení. Po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nakládá s majetkem určeným k tomuto zpeněžení správce. U splátkového kalendáře se zpeněžením prodává správce majetek, který soud uložil vydat ke zpeněžení, a za zákonných podmínek také zajištěný majetek. K jinému majetku může mít oprávnění dlužník; zákon zvlášť upravuje i majetek postižený exekucí.
Zatajení majetku nebo převod poškozující věřitele může soud posoudit jako nepoctivý záměr či porušení povinností. Podle okolností může návrh na povolení oddlužení zamítnout, oddlužení neschválit nebo již schválené oddlužení zrušit. Takový následek nenastává automaticky podpisem smlouvy. Ani výši zbývajících dluhů nelze paušálně označit za původní plnou částku bez zohlednění dosavadních úhrad.
Jak správa majetku v insolvenci probíhá a na co si dát pozor?
Pokud nemovitost zpeněžuje insolvenční správce, postupuje podle pravidel pro příslušný způsob řešení úpadku. Potřebné souhlasy se liší podle způsobu prodeje a podle toho, zda nemovitost slouží k zajištění pohledávky.
- Prodej mimo dražbu podle § 289 zpravidla vyžaduje souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Do udělení těchto souhlasů smlouva nenabývá účinnosti. Není-li výbor ustanoven, je třeba ověřit, kdo v řízení vykonává jeho působnost.
- U zajištěné nemovitosti správce postupuje podle pokynů oprávněného zajištěného věřitele podle § 293. Při více zajištěných věřitelích zákon určuje, kdo pokyn uděluje podle pořadí. Pokud takový pokyn existuje, obecný požadavek souhlasů podle § 289 odst. 1 se nepoužije. Správce může pokyn odmítnout, považuje-li jiný postup za výhodnější, a požádat soud o přezkoumání.
- Advokátní či bankovní úschova kupní ceny není povinná u každého insolvenčního prodeje. Platební podmínky musí odpovídat smlouvě a podmínkám konkrétního zpeněžení. Z výtěžku se hradí také zákonné náklady a odměna správce; peníze se rozdělují podle zákonných pravidel a pořadí pohledávek.
- Při zpeněžení zanikají zajištění a další závady v rozsahu stanoveném zákonem. Nezanikají však automaticky všechna práva: například služebnosti a reálná břemena zpravidla přetrvávají, pokud se neuplatní zákonná výjimka.
- Katastrální úřad zkoumá zákonné podmínky vkladu včetně omezení nakládání a potřebných souhlasů. Bez znalosti listin a stavu řízení nelze předem slíbit, že převod zapíše nebo zamítne.
- Kupní smlouva převádějící vlastnictví nemovitosti vyžaduje písemnou formu. Ústní dohody však nejsou obecně všechny neplatné. Písemnou formu vyžaduje také nájem bytu k bydlení, pronajímatel se ale vůči nájemci nemůže dovolávat neplatnosti jen kvůli jejímu nedodržení.
Kdy dává smysl řešit situaci prodejem s doplacením dluhů ještě před insolvencí?
Prodej před zahájením insolvenčního řízení může být jednou z možností řešení dluhů. Ani takový převod ale není automaticky chráněný před pozdějším napadením. Správce může za zákonných podmínek odporovat i dřívějším převodům, například pokud zkracovaly uspokojení věřitelů nebo některého věřitele zvýhodnily. Před prodejem proto s advokátem prověřte také cenu a zamýšlené rozdělení peněz.
Pokud už probíhá exekuce, mohou prodeji bránit zákazy nakládání s majetkem. Postup je třeba předem projednat s exekutorem a zajistit potřebné souhlasy a součinnost dalších dotčených osob. Příslib kupujícího, že dluhy později zaplatí, tato omezení neodstraňuje.
Bez Dluhu s.r.o. může nemovitost přímo koupit nebo zprostředkovat její prodej přes inzerci a zájemce. Při přímém výkupu kupuje firma sama a kupní cena prochází úschovou. Zprostředkovaný prodej trvá déle, ale cena bývá vyšší. Součástí postupu může být vyčíslení a vypořádání dluhů přímo z kupní ceny a zajištění výmazu příslušných zástav a exekučních poznámek. Možnost využít takový postup závisí na právním stavu nemovitosti a omezeních nakládání.
Po prodeji lze zůstat v nemovitosti jako nájemce, pokud se na tom s kupujícím písemně dohodnete. Nájem není automatickým nárokem. Než smlouvy podepíšete, nechte si zkontrolovat kupní i nájemní podmínky.
Časté otázky
Mohu prodat nemovitost v insolvenci bez souhlasu správce?
Samotná absence souhlasu správce neznamená automaticky neplatnost. Rozhoduje fáze řízení, způsob řešení úpadku a režim nemovitosti. Pokud má dispoziční oprávnění správce, dlužník jej při prodeji nemůže nahradit. Pokud je má dlužník, musí respektovat zákonná omezení a potřebné souhlasy. Před podpisem proto ověřte konkrétní postup se správcem nebo advokátem.
Co se stane, když se pokusím majetek v insolvenci tajně prodat?
Správce se může domáhat vydání plnění z neúčinného převodu do majetkové podstaty, případně rovnocenné náhrady. Podle použitelného ustanovení se neúčinnost prosazuje odpůrčí žalobou, nebo nastává ze zákona. Zatajení převodu může také ohrozit povolení, schválení nebo pokračování oddlužení. O následcích rozhoduje soud podle zjištěných okolností; nejde o automatické okamžité zrušení oddlužení.
Lze v prodané nemovitosti po dohodě zůstat jako nájemce?
Ano, pokud kupující s nájmem souhlasí a podmínky si písemně sjednáte. Prodej sám právo na další bydlení nezakládá. Prodaná nemovitost už není majetkem původního vlastníka a nebude součástí jeho pozůstalosti, pokud ji znovu nenabude. Před podpisem si ověřte zejména výši nájemného, dobu nájmu a podmínky jeho ukončení.
Bez Dluhu
Telefon: +420 608 175 265
E-mail: info@bezdluhu.net